Kdy je právní jednání neplatné
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Archiv
Kdy nastává relativní neplatnost
relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.
Archiv
Kdo se může dovolat absolutní neplatnosti
Je-li k neplatnosti právního úkonu (právního jednání) nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce ( § 231 odst. 3 IZ ).
Co není právním jednáním
Absolutně neplatné je právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, také právní jednání zavazující k plnění od počátku nemožnému.
Archiv
Co patří mezi neplatné právní jednání
Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1). Jde o podstatně užší vymezení než je v § 39 obč.
Co je to neplatnost právnické osoby
Absolutní neplatnost je zákonem stanovena pouze u právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, příp. pokud je plnění od počátku nemožné (§ 588 OZ). V ostatních případech jde o neplatnost relativní.
Co je to relativní neplatnost
Relativní neplatnost uplatňuje ten, kdo je k ní oprávněn, vždy proti účastníkům (druhému z účastníků) dotčeného právního úkonu, a to buď za řízení před soudem nebo jiným orgánem (v žalobě nebo jiném úkonu adresovaném soudu nebo jinému orgánu), nebo i mimo rámec takového řízení (mimosoudně).
Jaké funkce forma právního jednání plní
b) forma právního jednání (na tomto místě pochopitelně nejde o ústní formu právního jednání) plní vedle varovné funkce rovněž roli spočívající v ulehčení důkazní pozice a důkazní situace, tedy plní funkci "důkazu existence" právního jednání a funkci důkazu jeho obsahu (tzv. důkazní funkce formy právního jednání)8.
Jak lze právně jednat
Právně lze jednat konáním (komisivní jednání) nebo opomenutím (omisivní jednání), může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (konkludentně). Svým obsahem a účelem musí právní jednání odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Kdy člověk získává právní osobnost
U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ). Má ji i počaté dítě, narodí-li se živé (tzv. nasciturus).
Co to je konkludentní
Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně (tedy ne ústně nebo písemně), přičemž právně jednající takovým způsobem, jako je např. kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky, vyjádří svou vůli se právně vázat (viz právní vztah).
Co je to protiprávní jednání
Protiprávní jednání (delikt) je porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa (a zpravidla proti ní) určité sankční důsledky, např. právo poškozeného na náhradu škody nebo odpovědnost za přestupek.
Kdy musí být písemná smlouva
Podle nového občanského zákoníku je nutné smlouvu uzavřít písemně, pokud si to alespoň jedna smluvní strana vymínila nebo pokud to vyžaduje zákon. Ten vyžaduje písemnou formu zejména pro smlouvy týkající se věcných práv k nemovité věci.
Kdo je jednající osoba
Jednáním ve shodě spočívá v předem domluveném jednání dvou nebo více osob, jehož účelem je ovlivnění rozhodování obchodní korporace. Osoby takto jednající se označují jako osoby jednající ve shodě. Drtivá většina začínajích podnikatelů se tímto problémem nemusí při založení s.r.o. zabývat.
Kdy Zanika právní osobnost
Právní osobnost člověka zaniká jeho smrtí. V běžných případech se smrt prokazuje úmrtním listem. Jsou i mimořádné případy, kdy tímto způsobem smrt prokázat nelze. Na to lépe než dosud pamatuje nová úprava důkazu smrti (§ 26) a prohlášení za mrtvého (§ 71–76).
Kdo má právní osobnost
1 občanského zákoníku její označení vrací k dřívějšímu termínu právní osobnost. Právními subjekty jsou v ČR fyzické a právnické osoby. U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ).
Co je to právní jednání
Právní jednání (negotium) je subjektivní občanskoprávní skutečnost, kterou dochází ke vzniku (změně nebo zániku) subjektivních práv a subjektivních povinností jednajících. Subjektivní občanskoprávní skutečností je proto, že právní jednání je vždy kryté vůlí jednajícího, je projevem jeho vůle.
Co je to konkludentní vyměření daně
Daňová povinnost je vyměřena konkludentně, pokud správce daně nemá pochybnosti o výši daňové povinnosti, kterou daňový subjekt deklaroval ve svém daňovém přiznání. Naopak v případě, kdy správce daně pochybnosti má, což je časté zejména u vykázání nadměrného odpočtu, zahájí s daňovým subjektem tzv.
Kdy musí mít právní úkon písemnou formu
Písemnou formu zákon vyžaduje pro právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (typicky kupní smlouva na dům nebo zřízení služebnosti ve prospěch pozemku). Další případy, kdy zákon předepisuje písemnou formu: S určitými výjimkami závěť Listina o vydědění
Co je to teorie důvěry
Rakouská právní nauka formulovala tzv. teorii důvěry (Vertrauenstheorie), která je výchozí pro tzv. adresovaná právní jednání. Jde o právní jednání, která ke svému vzniku (perfekci) vyžadují, aby projev vůle došel do sféry adresáta.
Kdy dochází k uzavření smlouvy
Podle nového občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah, tedy v okamžiku, kdy o tomto obsahu dojde mezi smluvními stranami ke konsensu. Obecně platí, že smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
Co musí obsahovat písemná smlouva
Ve smlouvě by smluvní strany tedy měly být označeny nejen svou firmou, jménem či názvem a sídlem či místem podnikání, ale také identifikačním číslem, údajem o zápisu v obchodním rejstříku včetně spisové značky nebo o zápisu v jiné evidenci, v níž jsou zapsáni, jde-li o podnikatele nezapsané v obchodním rejstříku.
Kdo může jednat za fyzickou osobu
Podnikatel fyzická osoba bez zaměstnanců může jednat s úřady sám nebo prostřednictvím plné moci. Může také zmocnit jakoukoli fyzickou osobu (rodinného příslušníka, kamaráda, známého, právníka, tedy kohokoli, komu důvěřuje) nebo právnickou osobu (např. advokátní kancelář v případě řešení soudních sporů).
Kdo může jednat za právnickou osobu
Může být buď individuální (tvořen jednou osobou, např. ředitel státního podniku, jednatel u společnosti s ručením omezeným, je-li jeden), nebo kolektivní (tvořen více osobami, např. představenstvo akciové společnosti, nově též jednatelstvo u společnosti s ručením omezeným).
Který orgán může omezit svéprávnost
Soud může svéprávnost omezit na dobu: která je potřeba k vyřízení nějaké konkrétní záležitosti, nebo ▪ kterou uvede v rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nejdéle na tři roky. Když není velká šance, že se Váš stav brzy zlepší, může soud svéprávnost omezit až na pět let. Svéprávnost se nedá omezit na dobu delší než 5 let.
