Kdy dozrávají šišky
Dozrávají od listopadu do března. Pokud je semenný rok. A ten smrky zrovna mají. „Ze sto kilo šišek dostaneme čtyři a půl kila čistého osiva.
Archiv
Které stromy mají šišky
Smrk je nejčastějším jehličnatým stromem v Česku. Má krátké jehličky a dlouhé šišky, které často nacházíme na zemi. Borovice je jedním z nejvyšších jehličnatých stromů v Česku. Má dlouhé jehličky a malé šišky, které také najdeme na zemi.
Jak často rostou šišky na smrku
Smrk ztepilý (Picea abies) začíná plodit v porostu asi od 60. roku a plodné roky se opakují po 4 až 5 letech.
Archiv
Jak vypadají šišky smrku
Smrk omorika: Jeho šišky nepřehlédnete
Samčí šištice jsou světle červené, samičí purpurové. Mladé šišky mají nepřehlédnutelnou tmavě fialovou až namodralou barvu, a když dozrají, zhnědnou.
Jaký je rozdíl mezi Šišticí a Šiškou
Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek díky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven. Prázdné šišky pak ze stromů opadávají (většina dřevin), rozpadají se už na stromě (jedle) nebo vytrvávají několik dalších let na větvích (modřín).
Jak zasadit strom ze šišky
Jak na to:V lese najděte šišku.Vezměte menší květináč a šišku zahrabejte zhruba do půlky do zeminy.Přidejte kolem ní různé kamínky, můžete ji trochu zabalit i do mechu.Den co den šišku kropte vodou, ale ne moc, aby nezačala plesnivět.Když se budete o šišku dobře starat, po měsíci by se měl objevit malý výhonek.
Kdy padají smrkové šišky
Sběr šišek smrku a borovice ale probíhá od konce listopadu do března. Dub a buk se sbírají v říjnu a v listopadu.
Který strom má šišky nahoru
Šišky na větvích nevisí, ale vyrůstají vzpřímeně a ve zralosti se rozpadají na stromech. Dřevo jedlí patří mezi měkká dřeva a neobsahuje pryskyřici, v hospodářství je ceněno méně než podobné dřevo smrkové. Řada druhů má značný sadovnický význam, využití mají i aromatické esenciální oleje a pryskyřice.
Co je skryté v Šiškách
Samičí šištice obsahují ploché semenné šupiny, které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek díky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven.
Kdy se sází smrk
Prostokořenné jeličnany (borovice, smrk, jedle) je lepší sázet až v jarních měsících. Na rozdíl od listnatých stromů na podzim a v zimě již nekoření. Proto snáze přes zimu umrznou.
Kdy se otevre Šiška
Dokud je šiška v procesu vývoje semen vyživována stromem, je zavřená. Jakmile ale semena dozrají, strom ji vyživovat přestane a šiška začíná schnout a rozevírat se. Za vlhkého počasí se však opět uzavře. Tento pohyb není aktivně řízen stromem, souvisí pouze se strukturou šupin; proto k němu dochází i u spadlých šišek.
Jak vyklíčit šišku
K samotnému sázení si zvolte otevřenou šišku. Do jejích rozevřených šupin jemně vsuňte mech a do něj pak vložte semínka. Šišku navlhčete vodou z postřikovače. Poté si vezměte menší květináč, nebo misku naplněnou zeminou a šišku do ní z půlky zahrabejte.
Jak poznat jedli od smrku
Rozpoznáte smrk od jedle Mnozí to nedokážou, a přitom je to tak jednoduché – na smrku rostou šišky dolů, na jedli stojí jako svíčky. Smrkové jehličky jsou kulaté a špičaté, jedle je má ploché a na rubu jsou dva světlé proužky.
Kdo jí šišky
Křivkám nejlépe vyhovují právě podhorské smrčiny s bohatou úrodou šišek. Z šišek vybírají semínka, jimiž se živí. K tomu jim dokonale slouží jejich zakřivený zobák. Čelisti vnoří mezi šupiny šišek, rozevřou je a jazykem vybírají chutná smrková, borová nebo jedlová semínka.
Kdy je nejlepší sázet
Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května. Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.
Kdy se vysazují stromy
Zahradníci doporučují sázet stromy na podzim či na jaře. Prakticky kdykoli mezi říjnem a březnem, pokud nemrzne. V chladnějším počasí stromy lépe zakoření a není tak velké riziko, že uschnou.
Kdy jsou šišky
Plody a šišky lesních dřevin se sbírají po celý rok. Sběr šišek smrku a borovice ale probíhá od konce listopadu do března. Dub a buk se sbírají v říjnu a v listopadu.
Jak rostou šišky
Smrk (picea) Samčí šištice vyrůstají v paždí jehlic na loňských větvích, přičemž samičí šišky rostou na konci loňských větví, většinou ve špičce koruny. Ty jsou na větévkách během kvetení vzpřímené, po opylení se stáčejí směrem dolů. Semena šišek jsou opatřena blanitými křidélky.
Jak hluboko zasadit strom
Při výsadbě je důležité zasadit stromek do správné hloubky. Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.
Co se dá sázet v létě
A je načase zasít úrodu na podzim a zimu. V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte.
Kdy přesazovat ovocné stromy
Přesázejte podle stáří stromku
Peckoviny, které jsou na přesazení citlivější, z důvodu možnosti vzniku klejotoku, přesazujeme raději na jaře. Třešně, višně a slivoně pak do stáří deseti let, meruňky do sedmi let, broskvoně do čtyř let nejlépe na počátku rašení a ořešáky pak do stáří deseti až patnácti let.
Jak daleko od domu strom
Kupříkladu pokud plánujete vysadit strom, který má v dospělosti až 20 metrů, nikdy ho nesázejte blíž, než zhruba 7 metrů od domu. Jinak bude poskytovat více stínu než je třeba a bude způsobovat problémy.
Kdy sázet sloupovité stromky
Sloupovité ovocné stromky můžeme sázet vedle sebe (0,5 až 1 m od sebe, mezi jednotlivými řadami pak 2 až 3 metry). Tyto stromky však nikdy nesázejte do záhonu s ostatní zeleninou, ta by totiž stromku brala tolik potřebnou vláhu. Jarní výsadba začíná hned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna.
Kde se může zasadit strom
Zvolte vhodné místo. Pro zasazení stromku vyberte místo, kde bude moci růst dalších několik let. Dub i douglasky jsou velmi přizpůsobiví na okolní podmínky, nejlépe se jim však daří ve vlhkých půdách. Douglaska patří mezi nejhojněji vysazované dřeviny v lesích, oba druhy se však hodí i do zahrady.
Co vysít po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
