Odkud se vzali Velikonoce
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami.
Archiv
Kdy začínají křesťanské Velikonoce
Vypočítá se tak, že Velikonoční neděle je vždy první neděle po prvním jarním úplňku v daném roce. Od velikonoční neděle se odpočítá zpět 40 dnů (nepočítají se neděle) a tím se dojde k termínu Popeleční středy jako začátku postní doby. Postní doba je tedy doba 6 týdnů, kdy se křesťané připravují na Velikonoce.
Kdo Neslavi Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce
Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
Kdy a proč se slaví Velikonoce
Velikonoce se konají na počest zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Odtud ostatně přichází i samotný název Velikonoce – jedná se o zkratku sousloví „veliká noc“. Pod pojmem Velikonoce jsou v užším slova smyslu míněny pouze 3 dny. A to od soboty do pondělí. V širší souvislosti si však připomínáme i ostatní dny.
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co bylo před Velikonocemi
Svatý týden či Pašijový týden, příp. též Velký týden, je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení).
Jak se vypočítají Velikonoce
Jak se datum Velikonoc určuje Pravidlo je následující: Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku, přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční pondělí připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26.
Co nesmí jehovisté
Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Jak vzniklo slovo kraslice
V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela. Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné.
Jak se jmenují jednotlivé dny velikonočního týdne
Šedivé úterý – uklízelo se a vymetaly se pavučiny. Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Kdy byly Velikonoce v roce 1963
Popeleční středa v roce 1963 byla dne 27. února a jaro začalo dne 21. března v 09:20
| Ne 7. duben | Heřman | Květná neděle |
|---|---|---|
| So 13. duben | Aleš | Bílá sobota |
| Ne 14. duben | Pravomil● Velikonoční neděle | Hod Boží velikonoční |
| Po 15. duben | Anastázie● Velikonoční pondělí | Červené pondělí |
| Út 16. duben | Irena |
Jaké jsou Velikonoční symboly
Velikonoční tradice a symbolyVelikonoční zajíc. Velikonoční zajíček je významnou fi gurkou tohoto týdne.Velikonoční vejce. Vejce symbolizuje nový život nebo znovuzrození.Velikonoční svíce.Velikonoční beránek.Malování a zdobení velikonočních vajíček.Velikonoční ohně
V co věří Jehovisti
Tento model je považován za prostředek, jímž Bůh Jehova uskutečňuje své dílo na Zemi. Toto vedení rozhoduje o učení a prezentaci na veřejnosti. Svědkové Jehovovi věří, že proroctví z bible vztahující se k minulosti se splnila, a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.
Jak poznat Jehovistu
Svědkové Jehovovi kladu důraz na oddělení od společnosti. Například neslaví Vánoce, Velikonoce, narozeniny, státní svátky ani žádnou příležitost která je na počest někoho jiného než Ježíše. Aby se děti Svědků Jehovových necítily ochuzeny o oslavy narozenin, někteří se rozhodli pro spontánní dávání dárků.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Co je to Vejdumek
Dnes kraslicí většinou rozumíme nazdobený výdumek (vejdunek, vejdumek, pouk, pouch, fouk, foukanec aj.) tedy celistvou skořápku vyfouknutého vajíčka.
Co se nesmí na Velký pátek
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Kdy se nesmí kopat do země
V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady. V tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Jak se slaví pravoslavné Velikonoce
Velikonoce jsou druhým největším církevním svátkem po Vánocích, a protože Pascha završuje předchozí 40 denní půst, nezapomíná se o Velikonocích samozřejmě hodně jíst. Podávají se však většinou jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby. Prostřeným stolům vévodí především mazance.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Co je to Jehova
Jméno Jahve, Jehova, je Boží jméno, pod kterým se Bůh nechal poznat Mojžíšovi, ale není to jediné jméno, kterým je Bůh v Písmu nazýván a oslovován svým lidem. Je také nazýván jako Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův, El, Elohim, El Elyon, El Šadaj, Adonaj, Nejvyšší, Svatý aj.
Co nesmí Jehovista
Uznávají jediného Boha, Jehovu. Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Proč se plete pomlázka
Velikonoční proutí na pomlázku
Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy.
