Čím se liší houby od rostlin
Houby nejsou rostliny. Neumějí fotosyntézu, nemají kořeny, listy ani květy. Živí se mrtvými, ale také živými rostlinami a živočichy.
Jakou Bunku mají houby
Houby mají eukaryotní buňky (to znamená, že je DNA rozděleno do chromozomů), které mají často podobu protaženého vlákna dlouhého až několik decimetrů (takovým buňkám se říká "hyfy"). Buňky hub spojují znaky rostlinných a živočicšných buněk – mají například buněčnou stěnu, ale jinou než u rostlin.
Archiv
Jak se skládají houby
Tělo hub není členěno na jednotlivé orgány, a proto se nazývá stélka. Ta je složena z propletených houbových vláken (hyfa), která vytváří podhoubí. U mnohých hub vyrůstá z podhoubí plodnice. Systém podhoubí může dosáhnout obrovských rozměrů.
Co je v houbách
Za zmínku stojí zejména vitamíny A, vitamíny skupiny B a vitamíny D, který houby absorbují ze slunečního záření. Houby obsahují také celou řadu minerálních látek, jako je hořčík, fosfor, zinek, selen, vápník a železo.
Čím se liší jedovaté houby od jedlých hub
Řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale po tepelné úpravě (doporučujeme minimálně 20 minut varu) jsou jedlé – například čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy ale obsahují termostabilní toxiny, tj. jedy, které se varem neničí. Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené.
Co je zdrojem energie pro život hub
Rozkladem bílkovin získávají houby dusík, který ovšem rozkládají "pouze" na NH3 => po uvolnění do půdy je čpavek oxidován na NO2– nebo NO3–, případně denitrifikačními bakteriemi převeden na N2. Právě z organických makromolekul získávají houby energii potřebnou k životu.
Co neobsahuji buňky hub
Houbová buňka je buňka eukaryotická s charakteristickými znaky: – pravé jádro, jaderná membrána, chromosomy; – zmnožení membrán, kompartmentace; – organely: jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, vakuoly (resp. lyzosomy), peroxisomy, buněčná stěna.
Co rozkládají houby
Základní úloha hub v přírodě tkví v jejich podílu na rozkladu (dekompozici) organické hmoty na anorganické složky (minerální látky, CO2 – hovoříme o tzv. mineralizaci organické hmoty), které tak vrací zpět do půdy, resp. ovzduší, odkud jsou opět využívány primárními producenty.
Co se nesmí jíst na houby
Ve skutečnosti neexistují žádná pravidla, která by určovala, co můžeme nebo naopak nesmíme jíst na houby, obecně je ale doporučováno, vyvarovat se mléka, které by v kombinaci s houbami u jedinců s citlivějším trávením mohlo způsobit zažívací potíže.
Jak se pozná jedovatá houba
Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené. Toto lze říci o téměř neškodné muchomůrce červené, ale nikoliv o smrtelně jedovaté muchomůrce jízlivé či pavučinci plyšovém. Stříbro při kontaktu s jedovatou houbou zčerná. To je holý nesmysl, žádný ze známých houbových jedů takovou reakci nevyvolává.
Jak zjistit jestli je houba jedlá
Hořčák lze poznat především podle toho, že má zamlada bílé a postupně narůžovělé rourky na spodní straně klobouku; na rozdíl od jedlých hřibů, které mají rourky žluté, případně okrové nebo hnědé. Kromě toho jej odhalíme ochutnáním – je prostě věrný svému názvu – hořký.
Jak houby získávají energii
Rozkladem bílkovin získávají houby dusík, který ovšem rozkládají "pouze" na NH3 => po uvolnění do půdy je čpavek oxidován na NO2– nebo NO3–, případně denitrifikačními bakteriemi převeden na N2. Právě z organických makromolekul získávají houby energii potřebnou k životu.
Jak se dělí houby
Houby dělíme na lupenaté (na spodku klobouku mají lupeny) a rourkaté (na spodku klobouku mají rourky). Mezi lupenaté houby patří např. bedly a muchomůrky, mezi rourkaté patří např. hřiby a křemenáče.
Co tvoří podhoubí hub
Rozmnožování hub
Při pohlavním rozmnožování vypadnou spory (výtrusy) na zem pod plodnici nebo se prouděním vzduchu mohou dobře přenášet, protože jsou lehké a drobné, na velké vzdálenosti, kde ve vhodných podmínkách vyklíčí a vytváří podhoubí (mycelium). Mycelium vypadá jako bělavý povlak a tvoří ho jednojaderná vlákna.
Co je na povrchu buňky
Biomembrány na povrchu buňky nazýváme cytoplazmatickou membránou, biomembrány uvnitř buněk tvoří buněčné organely. Cytoplazmatická membrána: Cytoplazmatická membrána má klasickou stavbu biomembrán, je tvořena dvěma vrstvami tuků, které uvnitř uzavírají vrstvu bílkovin.
Jak rostou houby
Houba vyrůstá ze spory, což je něco jako houbové semínko. Když se semínko uchytí v příhodném prostředí, vytvoří se z něj hyfy. Ty se všelijak větví a spojují s ostatními hyfovými vlákny. Pak vzniká podhoubí, ze kterého může vyrůst houba.
Jak dlouho se dusí houby na smaženici
Pod pokličkou při mírné teplotě houby dusíme asi 20 minut, hlídáme je a případně dolijeme horkou vodu. Po ochutnání by houby neměly "vrzat" mezi zuby. Přebytečnou vodu vyvaříme už bez pokličky, nesléváme, protože bychom se tím připravili o chuť.
Jak dlouho se musí smažit houby
Minimum je dvacet minut
Houby by se přitom měly vařit, smažit nebo jinak tepelně upravovat nejméně dvacet minut, což je obecné doporučení, některé houby lze tepelně upravovat i kratší dobu, ale to už skýtá možná rizika.
Jak se liší jedovaté houby od jedlých hub
Řada jedlých hub je za syrova jedovatá, ale po tepelné úpravě (doporučujeme minimálně 20 minut varu) jsou jedlé – například čirůvka fialová, hřib koloděj, muchomůrka růžovka. Nebezpečné jedovaté druhy ale obsahují termostabilní toxiny, tj. jedy, které se varem neničí. Jedovaté houby jsou pestře a výrazně zbarvené.
Co má houba pod kloboukem
Rourky a póry
Hřibovité houby mají zespodu klobouku rourky, které se dají oddělit od dužiny klobouku. Houby, jejichž rourky jsou pevně spojené s kloboukem, patří do různých čeledí nelupenatých hub. Ústí rourek nesou název póry a mohou mít zcela jinou barvu než rourky samotné – nejčastěji oranžovou nebo červenou.
Který hřib je Nejedlý
Mezi nejedlé patří kromě kromě hřibu žlučníku ještě hřib medotrpký a hřib kříšť.
Kde roste nejvíce hub
Největší množství hub většinou roste na jihozápadních až severozápadních svazích, zatímco místa orientovaná na východ či jihovýchod jsou v tomto ohledu spíše chudší. Nejčastěji se samozřejmě vyskytují v lesích, kde se jim dobře daří, ale některé druhy můžete najít i v parcích, na louce nebo na zahradě.
Co Vyplnuje buňky
Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky.
Co vyplňuje vnitřek buňky
Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.
Co ovlivňuje růst hub
Základním předpokladem pro růst hub je přiměřená teplota a dostatek vlhkosti. Jak říká známé lidové pořekadlo, houby rostou po dešti. Není potřeba však po dešti ihned utíkat do lesa, je potřeba počkat pár dní, aby houby stihly vyrůst. Záleží především na počasí, jaké převládalo před deštěm.
