Co symbolizuje vejce
Vejce vždy symbolizovalo plodnost, hojnost, nový život, životní sílu a také úrodnost už od starověku a ve všech kulturách. Z tohoto důvodu ho rolníci před prvním zoráním do půdy každé jaro zakopávali do země, aby jí přineslo úrodnost. Vejce má ve spojení s velikonocemi až magickou úlohu.
Co znamenají velikonoční symboly beránek vejce a pomlázka
Symboly Velikonoc
Velikonoční beránek prý připomíná Beránka božího, vajíčko je již od pradávna považováno za symbol plodnosti, úrodnosti, života, narození i vzkříšení. Zajíček prý tajně roznáší velikonoční vajíčka.
Kdy se barví velikonoční vajíčka
Bílá sobota patřila a dodnes patří ke dnům, kdy finišují přípravy všech hospodyněk a babiček. Uklízí se, trouba praská ve švech, protože se pečou tradiční mazance a velikonoční beránci, barví se a zdobí vajíčka a pletou se pomlázky.
Co symbolizují Velikonoce
Jedná se o symbol plodnosti, úrody, vzkříšení a života, jelikož samo vejce zárodek nového života obsahuje. Kromě toho však symbolizuje také zárodečný chaos, ze kterého vzešel svět, nesmrtelnost, návrat jara a pocit bezpečí.
Kdy se hledají velikonoční vajíčka
Na Velikonoční pondělí se vyráží za hledáním vajec. Zajímavým německým zvykem je také velikonoční strom ozdobený vajíčky.
Co jsou Velikonoce a proč se slaví
Původ velikonočních svátků Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého".
Proč se peče na Velikonoce beránek
Křesťanství zná tradici pečení beránka již od středověku a začalo využívat beránka jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránek, obětovaný za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu. Je symbolem nevinnosti a naší záchrany.
Co se stalo na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Kdy na Velikonoce nesmi viset pradlo
Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Které země neslaví Velikonoce
V Mongolsku žije pouhé jedno procento křesťanů, velikonoční svátky se proto v této zemi spíše neslaví a nepatří ani mezi státní svátky.
Kdo vymyslel Velikonoce
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý.
Co symbolizuje beránek
Křesťanství zná tradici pečení beránka již od středověku a začalo využívat beránka jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránek, obětovaný za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu. Je symbolem nevinnosti a naší záchrany.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Proč se peče velikonoční beránek
Křesťanství zná tradici pečení beránka již od středověku a začalo využívat beránka jako symbol Ježíše Krista, který prolil svou nevinnou krev na Golgotském kříži. Podle křesťanské víry je Ježíš beránek, obětovaný za spásu světa, který nás vysvobozuje z otroctví hříchu. Je symbolem nevinnosti a naší záchrany.
Co znamenají barvy vajec
– Červená vajíčka znamenají lásku a náklonnost, dívky je dávají jen svému milému. – Světle zelená barva naznačuje sympatie. – Modrá až fialová velikonoční vajíčka jsou naděje. – Žlutá znamená odmítnutí.
Proč nemá viset prádlo na Štědrý den
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Jak se slaví Velikonoce v Norsku
O velikonoční neděli patří k snídani v mnoha rodinách obvykle vejce, a to buď vařená, míchaná, nebo smažená. Oblíbenou velikonoční pochoutkou jsou také palačinky. Ačkoli Velikonoce v Norsku necharakterizuje žádné „povinné“ jídlo, velmi tradiční velikonoční večeří, která se jí ve většině Norska, je rakfisk.
Proč se používá pomlázka
Slovo „pomlázka“ je zřejmě odvozeno od výrazu „pomladit“, od čehož je často vysvětlován zvyk koledování s pomlázkou. Dívky tak měly dostat menší výprask spleteným vrbovým proutím, aby se jim po zimě vrátila do těla síla, zdraví a svěžest. Jedná se vlastně o jakési probuzení po dlouhé zimě.
Proč se koleduje
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Proč se plete pomlázka
Velikonoční proutí na pomlázku
Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
Co symbolizuje Kraslice
K Velikonocům dnes patří kraslice, co symbolizují Kraslice představuje život a znovuzrození, v křesťanském smyslu pak podobenství zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
