Za co se uděluje Nobelovy ceny?

Za co se dává Nobelova cena

Nobelova cena – je udílena švédskou Královskou akademií věd jednou ročně v pěti kategoriích: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za úsilí o mír. Cena je hrazena z Nobelovy nadace, kterou založil Alfréd Nobel, vynálezce dynamitu, v roce 1895.
Archiv

V jakých oborech se uděluje Nobelova cena

Uděluje se v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura, mír; dále se také uděluje Nobelova pamětní cena za ekonomii, běžně označovaná jako „Nobelova cena za ekonomii“, která však není skutečnou Nobelovou cenou (viz níže).

Co obsahuje Nobelova cena

Nobelova cena je udělována na základě závěti Alfreda Nobela od roku 1901. Cena se skládá z medaile, osobního diplomu a peněžité prémie, která je vyplácena z úroků z částky, kterou věnoval Alfred Nobel.
Archiv

Kdo může nominovat na Nobelovu cenu

Nominovat mohou například členové vlády, soudci z Mezinárodního soudního dvoru v Haagu, univerzitní profesoři, oficiální poradci Nobelova výboru nebo dříve ocenění laureáti. Uzávěrka nominací je vždy v únoru, výbor pak vítěze vyhlašuje v říjnu.

Kdo dostal Nobelovu cenu za ekonomii

Nobelova cena za ekonomii 2022 potvrzuje, jak důležité jsou (centrální) banky. Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig jsou laureáty letošní Nobelovy ceny za ekonomii, všichni tři se o ni na rozdíl od loňských laureátů dělí rovným dílem.

Jaká Nobelova cena se předává v Norsku

Každoročně již od roku 1901 se 10. prosince slavnostně udílejí Nobelovy ceny v pěti oblastech lidské činnosti. Ve švédském Stockholmu se oceňují významné počiny v chemii, fyzice, lékařství a v literatuře, zatímco v norském Oslu se předává Nobelova cena za mír.

Jak získat Nobelovu cenu

Získat ji člověk může v oboru fyziky, chemie, ekonomiky, literatury, lékařství a za mír. Spousta slavných držitelů této prestižní ceny jíž poumírala a jejich vnuci a pravnuci, kteří se například dostali do svízelné finanční situace, tyto ceny prodávají ve dražbách.

Který Čech získal Nobelovu cenu za literaturu

Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal.

Kdo má nejvice Nobelovych cen

V absolutních číslech (do nichž jsou započítáni vědci podle jejich občanství v době ocenění, nikoli podle rodiště) vedou Spojené státy (269) s velkým náskokem před Velkou Británií (89), Německem (69) a Francií (31).

Jak se jmenují dva čeští držitelé Nobelovy ceny uveď v jakém roce jí získali a ve kterém oboru

Když se kupříkladu mluví o držitelích Nobelovy ceny, většina Čechů si od školních lavic vybavuje jen fyzikálního chemika Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta. První dostal nejslavnější světové ocenění v roce 1959 za objev polarografie, druhý získal „nobelovku” za literaturu v roce 1984.

Kdo v Česku získal Nobelovu cenu

Do Československa dodneška putovaly Nobelovy ceny pouze dvě: za chemii ji roku 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský a za literaturu v roce1986 Jaroslav Seifert.

Který český vědec získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

Jaký Čech dostal Nobelovu cenu za literaturu

Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal.

Který český vědec dostal jako jediný stejnou cenu za chemii

prosince 1959, převzal Jaroslav Heyrovský z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za vynález a využití polarografie.

Kdo získal první Nobelovu cenu za literaturu

Wikizdroje:Nobelova cena za literaturu

Rok nositel národnost
1901 Sully Prudhomme Francouz
1902 Theodor Mommsen Němec
1903 Bjørnstjerne Bjørnson Nor
1904 Frédéric Mistral Francouz píšící okcitánštinou

Který český vědec obdržel Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

Jaký český vědec dostal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

Jaký český spisovatel získal Nobelovu cenu

Tím jediným českým laureátem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert.

Za co dostal Heyrovsky Nobelovu cenu

Celých 37 let po vynálezu polarografie 10. prosince 1959 převzal Jaroslav Heyrovský z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za vynález a využití polarografie.

Který český básník dostal Nobelovu cenu za literaturu

Od roku 1901 se uděluje Nobelova cena za literaturu. Za tu dobu ji obdržel jediný Čech, který se shodou okolností narodil ve stejném roce, kdy se Nobelova cena udělovala poprvé. Tím jediným českým laureátem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert.

Za co dostal Seifert Nobelovu cenu

Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984), kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“.

Který český básník je nositelem Nobelovy ceny

Od roku 1901 se uděluje Nobelova cena za literaturu. Za tu dobu ji obdržel jediný Čech, který se shodou okolností narodil ve stejném roce, kdy se Nobelova cena udělovala poprvé. Tím jediným českým laureátem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert.

Který český básník získal Nobelovu cenu za literaturu

Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal.

Jakou cenu dostal J Seifert

Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984), kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“.