Kde žijí Keltové dnes
Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové.
Co patří ke Keltům
Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Odkud jsou Keltové
Keltské stopy se v dějinách Evropy objevují kolem roku 750 př. n. l., kdy došlo ke kontaktům mezi starými Řeky a obchodníky zpoza Hercynského lesa. Ti pocházeli z kmenů obývajících alpská údolí v okolí dnešního Hallstattu a podle Řeků si říkali Keltoi.
Archiv
V jaké době žili Keltové
Keltové žili v oblastech severně od Alp, první zmínky o nich pocházejí z přelomu 6. a 5. století př. n.l.
Archiv
Co jedli Keltové
„Asi nejčastějším pokrmem Keltů byly zelenino-masové polévky zahuštěné nadrceným zrním, obilné či luštěninové kaše na slano či sladko, případně kvašené i nekvašené placky či chléb třeba se sýrem a zeleninou.
Kam zmizeli Keltové
V Čechách se často uvažuje, že Keltové odešli, ovšem to samé říkají kolegové na Moravě, v Rakousku, v Bavorsku. Jenže to by se Keltové museli někde hromadit, a to nepozorujeme. Je proto docela dobře možné, že část z nich odešla, ale většina zemi nikdy neopustila.
Za co vděčíme Keltům
Přibližně 400 let před Kristem se na území Čech usadili Keltové, kterým vděčíme za kalhoty nebo dopravní předpisy.
V co věřili Keltové
Uctívali prameny, hory, stromy (zvláště duby), některé rostliny (jmelí, šalvěj). V následujícím textu se budeme zabývat keltskými náboženskými představami v době železné, kdy Keltové osídlili prostor střední Evropy, tedy i Čech a Slovenska.
Co nosili Keltové
Keltský šatník obsahoval zejména lněné oděvy – ženy nosily zdobené lněné šaty, muži zase tuniky či haleny a velmi často i lehké pláště sepnuté sponou. Důležitou součástí oděvu byl opasek, kterým stahovali halenu v půli a sloužil nejenom jako ozdoba, ale také jako praktický kousek k zavěšení věcí.
V čem vynikali Keltové
dobří bojovníci.dobývají nerosty (tuha, železná ruda)zpracovávají kovy.rýžují zlato.dobří zemědělci.vyráběli šperky, skleněné ozdoby.vyráběli hliněné nádoby na hrnčířském kruhu.
Co pili keltove
Kelti pěstovali pšenici, proso, žito, oves, hrách, čočku, boby, merlík bílý a konopí (ke tkaní látek i na semena) a barvířské rostliny. Ale hlavně ječmen, ze kerého pekli chleba a vařili kaše – a pivo. Slad na vaření piva získali naklíčením, fermentováním a karamelizováním (pomocí horkých kamenů) ječmene.
Jací byli Keltové
Ve své době ovládali starověký svět od východu k západu. Keltové byli prvními Evropany, obývající územní na sever od Alp, o kterých se zmiňují dochované prameny. Tajemné jevy Malého Blaníku: Působí tu síly nahánějící strach Prosluli nejen zuřivostí, ale především dokonalými zbraněmi a válečnými vozy.
Kdo to jsou Galové
Galové byli příslušníci keltských kmenů obývajících Galii, území zhruba zahrnující dnešní Francii, Belgii, Švýcarsko a severní Itálii, kteří hovořili galským jazykem. Z hlediska archeologických nálezů jsou Galové spojeni s laténskou kulturou, jež dominovala západní a střední Evropě od 5. až do 1. století př.
Jak žili Keltové
Keltové žili v kulatých domech s doškovou střechou. Materiál zdí se lišil podle oblasti, kde Keltové žili. Zdi byly tvořené ze zapleteného dřeva, slámy a bahna nebo také z kamení spojeného jílem. Uprostřed domu bylo ohniště a kouř unikal otvorem ve střeše.
Co prinesli Keltové
Mezi nálezy byly většinou zbraně- bronzové meče a dýky, luky a šípy s bronzovými hroty. Ženy nosily zlaté náramky, prsteny, náhrdelníky a náušnice. V hrobech, v kterých byli pohřbeni i muži, byly nalezeny i břitvy a pinzety. Toto bohatství si však zřejmě přinesli již ze sví pravlasti.
Co jedli Kelti
„Asi nejčastějším pokrmem Keltů byly zelenino-masové polévky zahuštěné nadrceným zrním, obilné či luštěninové kaše na slano či sladko, případně kvašené i nekvašené placky či chléb třeba se sýrem a zeleninou.
V jaké době přišli Keltové na naše území
Ve 4. století př. n. l. obsadili západní Keltové nejúrodnější části českých zemí. Na českém území vznikají oppida městského charakteru až v druhé polovině doby, po kterou zde Keltové sídlili.
Kde žili Galové
Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové). Oblast vedle Francie zahrnovala území dnešní Belgie, severní Itálie, západního Švýcarska a části Nizozemska a Německa na levém břehu Rýna.
Jak Římané říkali Keltům
Římané jim říkali Galové. Dnes je známe pod souhrnným názvem Keltové. Jedna jejich odnož, Bójové, v překladu Strašní, žila kdysi dávno v Čechách, takže je pravděpodobné, že v žilách mnoha z nás koluje zředěná keltská krev.
Kdo byl před Kelty
Ví se, že mohyly byly vlastní pohyblivým kmenům. Pastevcům, kteří nelpěli na půdě, nebo místě a často se přemísťovali z důvodu pasení svých stád. Mohyly u nás už samozřejmě byly už i před Kelty. Hóóódně let před Kelty.
Kdo dobyl Galii
Galské války také galská válka byla série vojenských tažení Římanů v letech 58–50 př. n. l., v nichž prokonzul a vojevůdce Julius Caesar dobyl velkou část Galie.
Jak zemřel César
Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili.
Co je to i ty Brute
Běda, jak to nebude dodělaný! – I ty, Brute To jsem od tebe nečekal.
Kdo řekl Veni Vidi Vici
Senátu poslal poté Caesar stručný komentář svého vítězství: „Veni, vidi, vici“ („Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“). Odtud se vypravil do Afriky, aby se vypořádal se zbývajícími Pompeiovými straníky.
Jak a proč zemřel Caesar
Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili.
