Jaké jsou velikonoční tradice
VELIKONOCE: Zvyky a tradice spojené s dobou velikonoční Barvení velikonočních vajíček, pečení mazanců a jidášů, šlehání dívek upletenou pomlázkou, polévání vodou nebo třeba vysévání obilí. To vše jsou oblíbené velikonoční zvyky a tradice, pomocí kterých lidé každoročně oslavují svátky jara.
Archiv
Jak se slaví Velikonoce v Polsku
V Polsku je oslava Velikonoc spojena s mnoha akcemi plnými barev. Mezi ně patří samozřejmě velikonoční trhy plné květin či průvody pořádané o Palmové, neboli Květné neděli spojené s mnoha soutěžemi. Palmová něděle proto, že křesťané si právě v tento den připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma.
Kdy se začaly slavit Velikonoce
Velikonoce, čili oslava Zmrtvýchvstání Páně, se začala slavit až v roce 325. Stalo se tomu tak potom, co se křesťané snažili v Evropě prosadit svou víru. Zmrtvýchvstání křesťané do období jarní rovnodennosti zasadili zcela záměrně. V tomto čase totiž Evropané slavili příchod jara.
Kde se nejvíce slaví Velikonoce
Velikonoce jsou nejdůležitějším církevním křesťanským svátkem a slaví se po celém světě. I když křesťanství má všude stejné základy, přesto se oslavy Velikonoc v různých zemích od sebe alespoň mírně liší. Nejvíce podobné oslavy jsou u našich nejbližších sousedů na Slovensku a v Polsku.
Co se nesmí delat na Velikonoce
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Co se dělá na Velikonoce
Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.
Jak se slaví Velikonoce v Německu
Dospělí se v Německu nenudí hledají velikonoční pivo. V mnohých německých domácnostech lze spatřit stromeček, na který se věší krásně zdobená vejce. Na spoustě míst se pořádají tradiční jarní trhy, na kterých se dá nakoupit spousta dekoračních předmětů, květin, proutěných košů nebo sladkostí.
Jak se slaví Velikonoce v Chorvatsku
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který v sobě nese silnou symboliku nového života a nového začátku. Chorvatsko je katolicky založenou zemí a Velikonoce, chorvatsky „Uskrs“ jsou spojeny s půstem, návštěvou kostelů, tradicemi a samozřejmě dobrým jídlem. Věřící se na Velikonoce připravují během 40 dnů půstu.
Kdo Neslavi Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce
Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
Co jsou Velikonoce a proč se slaví
Původ velikonočních svátků Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého".
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Proč se tomu říká Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Užijte si Zelený čtvrtek 6. dubna 2023!
Proč se poleva vodou na Velikonoce
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Jak se slaví Velikonoce v Rusku
Sdílení jídla o Velikonocích má v Rusku dlouhou tradici. Po snídani lidé navštěvují přátele a sousedy, vyměňují si vajíčka a velikonoční pečivo. Běžnou praxí je také navštěvovat hřbitovy a přinášet na hroby vajíčka, chléb a pivo, aby si zesnulí blízcí také užili hostinu.
Jak se slaví Velikonoce v Bulharsku
Velikonoce v Bulharsku jsou spojeny především s bohoslužbami v chrámech a v kostelích. Před začátkem března posílají Bulhaři svým známým a blízkým tzv. marteničky. Martenička je červeno – bílý střapec, který se nosí buď na oblečení, nebo na zápěstí.
Co nesmí jehovisté
Uznávají jediného Boha, Jehovu. Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Kdo vymyslel Velikonoce
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý.
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Jak se jmenují jednotlivé dny velikonočního týdne
Šedivé úterý – uklízelo se a vymetaly se pavučiny. Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.
Co se nesmí jíst na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se klade důraz na volbu pokrmů, neboť je to den postní, den čtyřicetidenního a velmi přísného půstu, který vrcholí den následující – na Velký pátek. Strava předvelikonočního Pašijového týdne je jednoduchá a skromná (bez masa a živočišných tuků).
Proč nemá viset prádlo na Štědrý den
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Jak se slaví Velikonoce na Ukrajině
Zatímco pravoslavné Velikonoce probíhají na Ukrajině v duchu připomínání si ukřižování a z mrtvých vstání Ježíše Krista, stále mezi lidmi přetrvává mnoho předkřesťanských pohanských tradic. Zahrnují vzpomínku na zesnulé, ´vítání jara i přání hojnosti a bohaté úrody.
V co věří Jehovisti
Tento model je považován za prostředek, jímž Bůh Jehova uskutečňuje své dílo na Zemi. Toto vedení rozhoduje o učení a prezentaci na veřejnosti. Svědkové Jehovovi věří, že proroctví z bible vztahující se k minulosti se splnila, a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.
