Jakou fólii na skleník
Gitterfolie se používá jako zakrytí pařenišť, foliovníků, skleníků apod. Vysoká pevnost a UV odolnost zajišťují dlouhou životnost. Pro snadnou montáž je folie vyrobena se zesílenými okraji, které zabrání jakémukoli roztržení. Folie je vyztužena armovací mřížkou.
Jak si vyrobit vlastní fóliovník
Jako základnu fóliovníku použijete obdélníkovou ohrádku ze dřeva. Stačí několik prken, ve vnitřních rozích zpevněnou trojúhelníky a pár šroubků nebo hřebíků. Po délce fóliovníku a v rozích umístěte kovové tyče, dvě tyče použijte podélně na zpevnění konstrukce. Hula hop obruče rozřízněte a zapíchněte na tyče.
Jak dlouho vydrží fóliovník
Velký vliv na životnosti má počasí i to, zda bude fóliovník na zimu uskladněn na suchém místě. K nejméně odolným patří fólie o tloušťce 0,1 mm, tyto fólie mají životnost cca 1 rok. Kvalitnější fólie jsou odolné proti UV záření a dle povětrnostním vlivům je jejich výdrž uváděna mezi 3 – 5 roky.
Co použít na skleník
Nejpoužívanějším materiálem je žárově zinkovaná ocel. Má vysokou nosnost a dlouhou životnost, je však tepelně vodivá. Trvanlivý je také dobře tvarovatelný a téměř bezúdržbový hliník. Jeho nevýhodou jsou špatné izolační vlastnosti a přehřívání během sezony.
Co se dá pěstovat ve Foliovníku
Mezi oblíbenou zeleninu, kterou si zahrádkáři předpěstovávají ve fóliovníku, patří květák, brokolice, pórek, kapusta, zelí, celer či brukev. Stejně tak si zde můžete rozmístit květináče nebo truhlíky, a v nich si předpěstovat rostliny, které pak budou zdobit vaše okna či terasu – například afrikány či petúnie.
Jak spojit igelit
Sofistikovanější a rychlejší způsob, jak spojit fólii do požadované velikosti a zajistit pevný svár, je pájka. Stačí upevnit díly fólie mezi dvě prkna, přejet pájkou a je hotovo.
Na co je dobré pařeniště
v pařeništi
Lze v něm dobře předpěstovat sadbu nebo urychlit růst konkrétních druhů zeleniny jako například salátu nebo ředkviček. Zde je však nutnou podmínkou pařeniště dobře založit, jinak v něm potřebné klima nevznikne nebo nebude dobře fungovat.
Na co je fóliovník
Foliovník je užitečným pomocníkem při pěstování rostlin. Tvoří ho konstrukce potažená plachtou (fólií). Pokud nemáte pro záhony mnoho místa nebo zatím nechcete investovat do skleníku, představují fóliovníky jednoduché a praktické řešení, jak pěstovat vlastní bylinky a zeleninu na omezeném prostoru.
Kdy se má otevírat skleník
Některé jsou velmi citlivé na průvan. Denní doba větrání se liší podle toho, jaké je počasí právě je. V horkém létě klidně můžete skleník otevřít hned ráno, ale i když je na jaře nebo podzim přes den ještě velmi teplo, rána už budou chladnější. Proto je lepší větrat až později.
Jak ukotvit skleník
Při stavbě základny zohledněte půdní podloží a jemu přizpůsobte ukotvení. V případě, že disponujete měkčím podložím, doporučujeme připravit betonové kotvy (patky) nebo betonovou podezdívku, tu však doporučujeme v nejnutnějších případech. Betonové kotvy jsou v případě měkčího podloží plně dostačující.
Co už můžu dát do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak daleko od sebe rajčata
Opora: Rozhodnete-li se pro rajčata tyčková, je třeba ještě před zasazením rostlin zarazit do země opěrné kůly nebo spirálové opory o délce zhruba 1,5 metru (asi jedna třetina opory bude pod zemí) a ve vzdálenosti přibližně 60 – 70 cm od sebe.
Jak svařovat fólii
Je to jednoduché, vezmete sáček, přiložíte jej do svářečky a stisknete (jako kancelářského „koníka“). Tím se svaří horní část sáčku a zboží je tak neprodyšně uzavřeno. Široký výběr svářeček, náhradních dílů ke svářečkám i další příslušenství najdete v kategorii Svářečky.
Jak funguje fóliovník
Minimalistickou podobou fóliovníku je nízký plastový tunel na jednoduché konstrukci, na koncích svázaný a připevněný k zemi. Tunel zahřívá půdu, chrání sazeničky před nepřízní počasí, vytváří příznivé mikroklima. Velké fóliovníky naproti tomu téměř nahrazují skleník.
Kdy nasadit salát do pařeniště
Kdy založit pařeniště
Studený pařník je dobré založit už na podzim nebo před Novým rokem, aby pod ním zem příliš nepromrzla a první semínka nám nenastydla. Odmítala by pak klíčit. Vhodná doba na setí bývá koncem března, ale záleží na počasí a teplotě. Oproti tomu teplé pařeniště stačí založit až v půlce března.
Jak připravit pařeniště
U pařeniště teplého kopeme jámu do hloubky asi 50 – 60 cm. Na její dno nasypeme drenážní vrstvu z písku a nebo kačírku, stačí 5 cm. Na ni umístíme vrstvu kvalitního hnoje o mocnosti cca 30 – 40 cm. Na něj pak přijde zhruba 10 až 15 cm kvalitního kompostu.
Jak často zalévat ve Foliovníku
Zaléváme nejlépe ráno a větším množstvím vody jednu za několik dní. Není potřeba zalévat každý den. Půdu necháme oschnout, neměla by být stále vlhká.
Jaká vlhkost má být ve skleníku
Pro většinu rostlin prospívajících při teplotě 18-26 °C se optimální vlhkost prostředí pohybuje v rozmezí 60-70% RH. Zatímco při nízké vlhkosti může dojít k zasychání rostliny. Při vlhkosti blížící se 100% se v rostlině zvyšuje vnitřní tlak.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Jak na základy pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Jak si postavit skleník
Zvolte rovný terén, spíš na vyšším místě než v dolíku, ať nehrozí zatopení při prudké průtrži mračen. Myslete také na to, aby stavbu za pár let nestínily dnes sotva metrové stromky. Každý skleník musíte větrat a zavlažovat. Proto není od věci mít do něj zavedenou vodu a elektřinu.
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jak hluboko koření rajčata
Sázejte hluboko
Při tzv. přepichování se nebojte zasadit rajčata co nejhlouběji! Z hlíny by měl vykukovat jen růstový vrchol, který měří 10 až 15 cm. Rostlina tak může vytvářet mohutnější kořeny a lépe vstřebávat vodu i živiny ze zálivky.
Čím se hnojí rajčata
Rajčata vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Ideální je hluboké zrytí záhonu na podzim a přihnojení organickým hnojivem (hnůj, kompost, nebo HNOJÍK). Přihnojování pak pokračuje i během růstu rajčat. První přihnojení by mělo být do týdne od výsadby.
Jak Natahnout fólii na Foliovnik
Šňůru stahujeme vždy stejnoměrně po obou stranách, kolmo k zemi a pak podvlékneme pod vodorovnou trubku dovniř foliovníku, kde se zajistí kolíkem. Nikdy nestahujeme oba konce šňůry směrem k sobě. Vzniká tak riziko roztržení (proříznutí) folie.
