Jak se říká pomlázce
Stejně tak se liší i pojmenování samotné pomlázky. V českých a moravských nářečích se jí říká například hodovačka, mrskačka, sekačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, dynovačka, binovačka, žíla pamihod, pamihod, pamihoda, tatar, kantár, metla, kyčka, karabáč, korbáč, mrskut, namrkskut, čugár, šlerkust nebo šmigust.
Jak se jinak řekne pomlázka
Taktéž nástroj užívání při pomlázce má řadu variant názvů: pamihod, metla, šlehačka, žila, korbáč, karabáč, hodovačka, tatar, šibák, kocar, čugar, kantar nebo kančúch. Slovo pomlázka je spojováno s výrazem omlád „(mladá) ratolest, prut“ a slovy jako omlazení a omládnout.
Jak se plete pomlázka ze 6 prutů
Vezmeme tedy do ruky 6 proutků a zarovnáme je podle špičky. Spodní silnější část proutků seřízneme na stejnou délku. Poté vložíme další proutek doprostřed svazku, který zasuneme ale jen asi 8-10 cm dovnitř. Tím pak začneme pevně omotávat celý svazek, čímž nám vznikne základní rukojeť budoucí pomlázky.
Jak se řekne Moravský pomlázka
Mrskút, mrskot, mrskut, mrskanda, mrskačka – název používaný na jižní a střední Moravě. Pomihod, pamihod, pomrhod – (zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody) – střední Čechy, zejména na Rakovnicku. Sekačka – Žďársko.
Archiv
Jak se plete pomlázka ze 4 prutů
Pletení pomlázky ze 4 prutů
Čtyři stejně dlouhé proutky uchopte do jedné ruky tak, aby vytvořily čtvercový profil. Poté vezměte pátý, ideálně užší proutek, ten zasuňte do středu pomyslného čtverce z proutků a následně jím začněte proutky u jejich spodku obmotávat.
Co je to Smigrust
Už zítra je tu velikonoční pondělí – oblíbený svátek chlapců a mužů, naopak obávaný den něžného pohlaví. Důvod tohoto ambivalentního vztahu je společný a je jím pomlázka. Ta má na Valašsku řadu názvů – šmigrust, mrskačka, šlahačka a jiné.
Co se váže na pomlázku
Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý
Do oháňky tenkých proutků se nakonec zaplétají pentle, zbytky vlny či odstřižky látek, které se na konci svazují do mašle. Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí.
Kdy se plete pomlázka
Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Na Velikonoční pondělí pak muži a mládenci obcházejí a „pomlazují“ své ženy a dívky.
Jak na pleteni pomlázky
Rukojeť Čtyři stejně dlouhé proutky uchopte do jedné ruky tak, aby vytvořily čtvercový profil. Poté vezměte pátý, ideálně užší proutek, ten zasuňte do středu pomyslného čtverce z proutků a následně jím začněte proutky u jejich spodku obmotávat. Tím je jednak pevně spojíte a zároveň vytvoříte rukojeť.
Jak se řekne Moravský kluk
nářečí se užívá výrazu synek, na Valašsku ogar s jižní variantou ogara. V městské mluvě převládá pojmenování kluk, místy se objevuje název chlapec, u mladé generace na Moravě i hoch (jenž však má zde často expresivní zabarvení), popř.
Kdy se chodí Šupat
Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky.
Kdy se chodi klepat
Klepat se začíná vždy na Zelený čtvrtek v pět hodin odpoledne, na Velký pátek vycházejí chlapci do ulic až čtyřikrát. Přivstat si přitom musí už na pět hodin ráno. V 15 hodin pak při klepání odříkávají říkanku "O třech hodinách, umřel Kristus Pán."
Kdy řezat proutky na pomlázku
Upleťte si vlastní pomlázku
Nejvhodnější doba k řezání je od konce listopadu do konce února. Když budeme sbírat proutí později, musíme jej očistit od výhonků a lístků až do hladka.
Kdo plete pomlázku
Na zahradách jsou často i mladé vrby s kmeny, které jsou viditelně spletené jako původní pomlázka…
Kdy jít na proutky na pomlázku
Upleťte si vlastní pomlázku
Nejvhodnější doba k řezání je od konce listopadu do konce února. Když budeme sbírat proutí později, musíme jej očistit od výhonků a lístků až do hladka.
Kdy se pletou pomlázky
Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Na Velikonoční pondělí pak muži a mládenci obcházejí a „pomlazují“ své ženy a dívky.
Jak se rekne Moravský teď
Moraváci nechodí tudy, ale tudyma. Z tama – Odtud. Pocházejí z tama, z Moravy. Včil – Teď.
Jak se rekne Moravský naběračka
sběračka × šufánek: Kuchyňské náčiní určené k nabírání tekutin dostalo v Čechách primárně pojmenování sběračka, případně sbiračka a okrajově také naběračka, na Moravu zase doputovalo z němčiny označení šufánek či žufánek.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Kdy se vraci zvony
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Co se děje na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Jak vypadají proutky na pomlázku
Z čeho se plete pomlázka
Pomlázky se nejčastěji pletou z vrbového proutí – konkrétně pak z proutí vrby košíkářské, bílé či jívy. Najít vhodné zdroje proutí pak není vůbec těžké – stačí se projít kolem vodních toků a pravděpodobně uspějete.
Jak se řekne Moravský Ahoj
„Ahoj, Honzo,“ pozdravím, ale dočkám se jen nesouhlasného zavrtění hlavou.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.